Lepidlo

"Kačí!" Filipův hlas se rozléhal prostornou laboratoří. "Kačí, kde sakra jsi? Je už 13:00. Nejsi ještě připravena odejít? "

Jednalo se o laboratoř, kde Filip pracoval s Kačí, Bětkou a Sárou. Všechny holky sem nastoupily na pracovní stáž v rámci posledního ročníku chemické školy, aby měly praxi do života a také s cílem zde něčeho dosáhnout ještě ve studentském věku. Oproti tomu Filip zde byl jako druhák pro výpomoc holkám s administrativními a jinými pomocnými pracemi. Mladé dívky ve věku 18-20 let byly překvapené, když jako výpomoc dostali kluka ve věku 16 let, ale bylo to zdůvodněno jeho údajnými dobrými studijními výsledky a skutečností, že projevil zájem se zúčastnit i pro své budoucí zapojení v laboratoři.

 

Kačí vzhlédla od pracovního stolu. Pracovala celý den na svém projektu. Slíbila svým kolegyním představit výsledky co nejdříve a Filip to věděl. Věděl, že tu bude dnes pracovat dlouho a jediné, na co myslel, byl oběd. Jak typické. Pak se Filip objevil u stolu Kačky.

"Bože, trvá ti to věčnost. Proč nikdy nemůžeme jít na jídlo včas?" zeptal se Filip, nervózní, že hodina oběda byla už jednu hodinu dále, než byl zvyklý.

"Bětka se Sárou už jsou určitě najedené a každou chvíli budou zpět."

"Už jsem skoro hotová, dej mi chvilku!" vyjekl Kačí zpět.

 

Jako specializovaná studentka Kačí strávila posledních několik let na vysoké škole tím, že se utápěla v knihách a výzkumem s tím, že se zoufale snažila udržet perfektní známky. Filip byl jeden z mnoha druháků na škole, který zatím školou plul jen na studijní úrovni bez zásadní praxe a neměl tak zde v laboratoři žádnou zodpovědnost. Navzdory věkovému rozdílu tři roky (nemluvě o zjevných intelektuálních rozdílech) mezi ní a Filipem, si Kačí i ostatní holky Filipovu přítomnost užívaly s ohledem na jeho opálenou a svalnatou postavu. Nakonec, i když věda a škola byla na prvním místě, její aktuální nulový vztah dovoloval občasný flirt s Filipem.

 

"Sakra." řekl otráveně Filip, "to je třetí den v týdnu, kdy máš zpoždění na oběd tento týden. Většina dívek by byla ráda jít ven s borcem, jako jsem já ... "

Kačí obrátila oči v sloup s odporem. Už slyšel toto svinstvo. I když byl Filip nádherný, byl také dost ješitný.

"Přestaň. Prskáš tu na mě jako idiot a staráš se jen o jídlo, místo toho, aby tě zajímalo, proč mám zpoždění. Existují i další lidé na světě, kromě tebe!", zaječela Kačí na něho, znechucena tím, jak nevychovaný Filip je.

"Jo, ale já nejsem další, kotě. Teď buď hned pojď nebo odcházím a najdi si někoho jiného na oběd." řekl Filip a otočil se k odchodu.

A Kačí sledovala Filipa, jak se otočil, že odejde a napadla ji myšlenka, jak dosáhnout toho, aby se k ní choval s úctou. Zvláště, když jde o druháka a ona už školu končí. A také, když on má být pomocná síla a ona ta odborná.

 

"Filipe!" zvolala Kačí.

Filip se otočil a zkřížil ruce na prsou. "Jo?"

"Promiň. Máš pravdu. Byla jsem zabraná do práce a nedávala jsem pozor na čas. Půjdeme tedy teď spolu?" řekla Kačí omluvně.

Úsměv hrál přes Filipovu tvář. Je jasné, že vyhrál. "No, všechno je o čase."

"Já vím. Jen jsem byla zabraná do mého projektu a tak jsem zanedbala tvoje potřeby."

"Co to sakra děláš, že to trvá tak dlouho?" Zeptal se Filip.

"To by tě asi nezajímalo." řekla Kačí.

"Ježíši, zeptal jsem se, ne? Tak mi ukaž, co tě tak zdržuje od jídla. "

Kačí se usmála. Skočil na návnadu.

 

"OK" Kačí zvedla list papíru a odhalila různé tabulky, doklady, kádinky a množství podivných látek.

"Našla jsem způsob, jak vytvořit lepidlo, které bude fungovat na všechny látky, kromě lidské kůže. Papír, kov, plast, na co si jen vzpomeneš, můžeš přilepit a k tomu třeba provaz a pak budou lidi za provaz táhnout a neodtrhnou to. Ale nikdy se to neudrží na lidské kůži. Jen si představ využití v každodenním životě."

"Lepidlo?" zeptal se Filip, stěží schopen ovládnout smích.

"Ty jsi tu plýtvala časem, abys vynalezla lepidlo! Vždyť si můžu jít kamkoliv koupit lepidlo. Koho sakra zajímá, jestli se lepí na kůži? Lepidlo je lepidlo!"

Chtěla ho asi dostat tam, kde skončil.

 

"Fajn. Dovol mi, abych ti ukázala rozdíl."

Kačí zvedla plechovku a přešla k sousední stěně, která sloužila k provádění experimentů. Použila štětec, kterým nanesla vrstvu svého experimentálního lepidla na zeď.

"A je to. Na zdi je teď to moje lepidlo. Můžu dát ruku na to, že když tam teď něco přilepíš, bude to držet a nedokážeš to od zdi odtrhnout celé."

Filip přišel ke zdi a strkal do ní prstem. "A co třeba jde přilepit?"

"No." začala vysvětlovat Kačí, stěží schopna ovládnout rostoucí vzrušení. "Různé druhy textilií, jako je umělá látka, bavlna a další. Nejsem si jistá, jak by to udrželo třeba i celého člověka za jeho oblečení na té zdi."

Ticho pokrylo na pár okamžiků prostor.

"Víš, mohl bys mi opravdu pomoct, Filipe." řekla Kačí potutelně.

"Jo, jak?"

"No, jestli tě mohu použít jako testovací subjekt na zdi, to by opravdu pomohlo. Jediné, co musíš udělat, je postavit se zády ke stěně na několik minut." řekla Kačí.

"V žádném případě, zničí mi to oblečení."

Kačí si povzdechla. "Fajn. Udělám ti nabídku. Uděláš to pro mě a ... možná bych mohla udělat něco pro tebe...". Svoji nabídku doprovodila sladkým úsměvem na rtech a pohodila kaštanovými vlasy smyslně, jako nadržená náctiletá kráska s pohybem ruky v pěst nahoru a dolů několikrát, kdy ruku měla v místě, kde muži mají svoji intimní chloubu.

"Dobře, krásko." řekl Filip s naprostou důvěrou, vědom si toho, že naznačenou činnost si od krásné studentky nechá líbit.

 

Filip přešel ke zdi. S Kačí pomocí se položil zády na zeď. Stál dokonale rovně, jako kdyby byla měřena jeho výška v ordinaci. Stál tam po dobu několika minut, než se lepidlo vcuclo do jeho oblečení a zaschlo.

"Ok" řekla Kačí, protože moc dobře věděla, že ho má tam, kde ho chtěla mít.

"Uvidíme, jestli moje lepidlo funguje nebo ne. Můžeš se nyní odlepit od zdi, Filipe."

Filip se snažil, ale nemohl.

"Do prdele, já jsem přilepený!"

"Zkus zabrat, Filipe." řekla Kačí.

"Já nemůžu. Normálně jsem uvízl." postěžoval si Filip, naštvaný, že jeho oblečení je teď pokryté lepidlem. Dokonce i jeho paže byly přilepené ke zdi, kdy z jedné strany to bylo přes přilepené hodinky a přes náramek na straně druhé. Jediné, co mohl, bylo pohybovat hlavou... a nelíbilo se mu to.

"No, v tom případě myslím, že ti budu muset pomoct." řekla Kačí s širokým úsměvem, jak se blížila s nůžkami.

 

Filip si příliš pozdě uvědomil, že se nechal napálit.

"Hej! Počkej!" pokusil se zastavit krásnou náctiletou spolužačku a kolegyni. "Musí tu být jiný způsob!"

"Omlouvám se. Buď nůžky nebo tě tady nechám až do pondělí. Kromě toho, slíbila jsem ti, že ti udělám něco příjemného, když mi pomůžeš. A k tomu je třeba dát oblečení pryč."

Než Filip stačil odpovědět, Kačí si přitáhla jeho upnuté polotriko za límec blíže k sobě a začala ho stříhat. Když odshora kousek ustříhla, odložila nůžky a s úsměvem roztrhla celý zbytek látky a vystavila tak Filipovu opálenou svalnatou hruď. Protože bylo polotriko na jeho svalnatém těle pevně upnuto a zároveň přilepeno ke zdi, byl sice Filip zepředu na hrudi odhalen, ale přes rukávy se nemohl stále hnout a ani se z trika jakýmkoliv způsobem vyvléknout. Tomu nepomohlo ani to, že za zadní část kalhot byl současně přilepen ke zdi i nohami. I kalhoty měl ve verzi slim střih, takže byl jak ve svěrací kazajce přilepen ke zdi. Krásná Kačí si užívala pohled na jeho hruď a čím dál více její pohled spadl níže, kde ještě vše bylo skryto v kalhotách.

 

V jakýkoli jiný čas by byl Filip rád, aby byl v situaci, jako je tato. Krásná mladá dívka ho svléká a chystá se ho uspokojit. Jenže teď byl nervózní. Byli v laboratoři, on s krásnou dívkou, další dvě dívky se měly každou chvíli vrátit z oběda a on je uvězněn u zdi a odhalován.

"Nech toho! Holky se za chvíli vrátí. Pomoz mi od té zdi!"

"Co se děje?" zeptala se Kačí, když její ruka sklouzla z hrudě na vrchol kalhot. "Slíbila jsem, že když to pro mě uděláš, udělám zase něco já pro tebe."

"Ale ... počkej ..." vykřikl Filip.

Ignorovala jeho prosby. Rozepnula mu kalhoty a pak si opět vzala nůžky. Velmi opatrně přestřihla kalhoty od místa, kde končil zip směrem dozadu až k Filipovu zadku a poté nastříhla i obě nohavice odshora podél stehna tak, že Filip zůstal uvězněn jako ve svěrací kazajce, protože horní část těla ho za záda drželo u stěny upnuté triko a spodní část pak nohavice od kolen dolů, které rovněž byly zadní částí přilepené ke zdi. Výsledkem bylo, že od hlavy po kolena byl Filip odhalen (až na spodní prádlo). To znamená, že mladý muž zůstal v pasti, kdy teď ho nezakrývalo nic jiného, než spodní prádlo. Kačí zírala na bouli skrytou pod Filipovým spodním prádlem a pomalu ji začala masírovat. Jak byl Filip stále více vzrušený, Kačí vklouzla rukou pod toto spodní prádlo a vytáhla mu penis ven.

 

"Prosím, nech mě" Filip zalapal po dechu.

Kačí si olízla rty a usmála se. "Jediné, co si zasloužíš, je toto!"

S tím krásná dívka vzala nůžky a spodní prádlo kompletně přestřihla. Pak ho uchopila a trhem ho z něj strhla a odhodila. Filip teď zůstal od hlavy po kolena zcela nahý a zadní částí svého oblečení přilepený ke zdi. Navíc, z Filipova rozpoložení bylo patrné, že je vzrušený protože jeho penis byl ztopořený a trčel do prostoru. Filip měl nutkání k vyvrcholení. Bohužel pro něj, Kačí to vycítila a neměla v úmyslu nechat mladíka vystříknout.

Hladila jeho měkká varlata, hrála si s jeho penisem, ale dávala si pozor, aby ho nevzrušila ještě více. Filip zavřel oči, sténal rozkoší, když začal pohybovat svými svalnatými boky sem a tam a zoufale se snažil dostat ze svého uvěznění.

"Hezký pokus," řekla Kačí.

Zoufalý Filip, teď jak nadržený tak rozzuřený, byl sotva schopen tvořit slova. Vypustil sérii nadávek.

 

Dosáhl však jen toho, že Kačí odešla ke svému pracovnímu místu a vzala si svůj mobilní telefon. Na něm aktivovala foťák a jala se učinit kroky k zaznamenání průběhu svého experimentu. Se stejným mazaným výrazem ve tváři jako při stříhání jeho oblečení stála před nahatým přilepeným mladíkem a začala fotografovat jeho exponovanou svalnatou postavu.

Filip nemohl uvěřit tomu, co se děje. "Co to sakra děláš!"

Kačí pokračovala ve fotografování. "Jen si dokumentuji, jak dobře mi lepidlo funguje, abych to všem mohla ukázat." Sotva schopna ovládnout smích, pokračovala v pořizování desítek fotografií z různých úhlů, i přes zjevné Filipovy rozpaky.

Po dokončení fotografování, které trvalo asi 10 minut, se najednou ozvaly hlasy na chodbě.

 

Další dvě dívky z laboratoře, Bětka a Sára, se vracely z oběda. Kačí, jakmile je zaslechla, začala se chichotat a se smíchem na holky křikla:

"Bacha holky, ať nedostanete šok, až sem vlezete. Mám tu překvápko."

"Co se tak chechtáš a jaký překvápko?" zeptala se Sára.

"Ale, tady arogantní namyšlený mládě pocítilo můj experiment s lepidlem. Alespoň se naučí si o sobě tolik nemyslet a chovat se k nám s úctou jako ke starším holkám, než je on." odpověděla Kačí.

"To nechápu, no ty vole…." řekla Sára a už nestačila nic dodat, protože právě vešla do laboratoře a uviděla nahého Filipa, přilepeného ke zdi a vzrušeného.

"To si děláš…. Pojď sem Bětko, tohle chceš vidět." zavolala Sára na Bětku tak, že přes její smích ji téměř nebylo rozumět.

"Co to…?" nebyla schopna slova ani Bětka, jakmile celou scénu spatřila.

Tři dívky se dívaly na nahého přilepeného Filipa a naprosto nepokrytě se řehtaly.

Kačí jim pak vysvětlila, jak se k ní Filip choval a co si o sobě myslí a tak ani ostatní dívky neměly problém s tím, jak ponížený teď Filip byl. Stejně jako Kačí, i Bětka se Sárou okamžitě vytáhly své fotomobily a namířily je na Filipa:

"Filipe, usmívej se, ať ti to s tím nahým pérem sluší." popadaly dívky dech ze smíchu.

"Přivedeme sem ještě holky ze třídy, ne? Ať se pobaví." napadlo Sáru.

Ostatní dívky s tím souhlasily.

 

Holky se začaly sbírat k odchodu.

Filip zvolal "Nechte mě sakra. Nechte mě jít."

Kačí se otočila zpátky. "Je mi líto, naháči. Musím ukázat všechny své fotky holkám ze školy a o můj experiment se zajímaly i tvé spolužačky z druháku. Konečně jim mám jak dokázat, že lepidlo funguje a to docela vtipným způsobem. Ale neboj se." řekla. "Možná některé z holek přivedu, abychom uskutečnily některé navazující experimenty."

Jak Kačí a ostatní holky opustily laboratoř a nechaly Filipa v pasti, nahého, poníženého a hladového, uvědomil si, že to bude dlouhý víkend.