Kapitola 3 - Chyba při balení

Poté, co jsem vytahal všechny tři naše kufry z auta do ložnic, začalo hromadné vybalování a každý chtěl co nejdříve dostat všechno do různých skříní a zásuvek. Něco mi však v kufru chybělo. Plavky! Hledal jsem všude, ale nemohl je nikde najít - šel jsem do Patriciiny ložnice se jí zeptat, jestli je neviděla, ale k mému překvapení měla zřejmě již hotové vybalení. Nikde tam nebyla. Vyrazil jsem tedy k bazénu. Zjistil jsem, že Patricie a Hedvika již spolu plavou v jasně modrém bazénu a viděl jejich blažený pohled na jejich tvářích, jak se chladí ve vodě. Patricie měla na sobě zářivě oranžové bikiny a vypadala v nich úžasně. Hedvika, na druhé straně, měla na sobě mnohem více konzervativní černé jednodílné plavky. Přesto také vypadala více než dobře. Na první pohled cudná dívka, kterou obvykle byla, nyní s rozpuštěnými vlasy a bez brýlí, vypadala velmi krásně. Ale přesto krása dívek nemohla odvést pozornost od toho, co bylo v mé mysli nejvíce naléhavé.
"Patricie, neviděla jsi někde moje plavky?" zeptal jsem se.
"Ne." Odpověděla. "Nejsou v kufru?"
To byla obzvláště užitečná odpověď.
"Samozřejmě, že nejsou v kufru! To bych se tě neptal. Ptám se, jestli nějak neskončily v tvém."
"Promiň, já jsem je neviděla – to bych ti je hned odnesla." řekla Patricie a podívala se na mě z křišťálově jasné modré vody.

Pak mi to došlo. Máma nám vždycky balila, než jsme jeli na dovolenou, obvykle několik dní předtím, než jsme vyrazili. Kvůli náhlému onemocnění to bylo tentokrát jinak. Balil jsem si sám, ale mamka mi věci do kufru připravila již dříve před nemocí. Tehdy jsem jí podal své plavecké šortky, aby mi je přidala na hromádku, ale k tomu nedošlo.
"Nemůžeš si vzít tyto staré! " řekla, když si je prohlédla.

"Co je s nimi?" zeptal jsem se.
"Podívej se, ta pružnost už je pryč." řekla. "Budou ti padat, ta gumička už je jak provaz!"
"Tak co budu dělat?"

"Budeme muset jít do města a koupit nějaké nové, předpokládám." povzdechla si máma. "Bude to muset počkat do čtvrtka, teď jsem příliš zaneprázdněna v práci."
"Můžu jít sám, ne?"
"Znám tě. Koupil by sis nějakou hrůzu nebo něco, co ti nebude sedět."
Nákupní výlet se kvůli nemoci samozřejmě nikdy neuskutečnil. A tak, když jsme vyrazili brzy ráno, v kufru nebyly žádný plavky.

"Vypadá to, že pro dnešek jsem bez plavání." povzdechl jsem si rezignovaně a posadil se na jedno z opalovacích lehátek. "Budu si muset jít do města zítra koupit nové plavky."
Hedvika doplavala až k okraji bazénu nejbliže ke mně a utrousila:
"Mohl bys...víš...plavat bez nich."
"Cože?" odpověděl jsem.
"Víš... plavat nahý!" rozzářila se, když to upřesnila.
Patricie se připojila ke své kamarádce na okraji bazénu.
"Musí to být lepší, než se naštvaně péct na lehátku." řekla Patricie. "A kromě toho, by to nebylo poprvé, kdy bychom tě viděly nahého."
To byla pravda. O pár týdnů dříve jsem souhlasil, že se ukáži Hedvice. Patricie chtěla ukázat Hedvice, jak vypadá nahý chlapec, protože její konzervativní výchova její striktně náboženské rodiny bránila nahotě. Zpočátku jsem k tomu nebyl svolný, ale nakonec mě holky přemluvily a ve výsledku jsem se cítil naprosto v pořádku. Celkem jsem z toho měl dobrý pocit. S povzdechem jsem vstal z lehátka. Znovu jsem se rozhlédl kolem dokola. Zahrada a bazénu byl obklopen ze tří stran sedm stop vysokou zdí a ze čtvrté strany byl prostor kryt vilou. Ze žádné budovy v okolí se vidět nebylo, takže celá zahrada byla hezky soukromá. Nebyl žádný způsob, jak ho někdo jiný mohl vidět.
"Ok." povzdechl jsem si. "Jen pro dnešek, ale zítra jedu do města koupit nějaké nové."